Ožehavé téma, co se stane s trhem?

Pojďme si trochu zavěštit 🙂

Hodně z nás zajímá, co se bude dít. Spousta lidí se mě ptá, a já se ptám také. Zjišťuji, analyzuji.
Jistě mi dáte za pravdu, že člověk v našem postavení nemá šanci přesně odhadnout co se stane, ale ukáži Vám, jak nad tím přemýšlím, a které proměnné jsou pro mě v tomto uvažování a rozhodování důležité.

Rozhodnutí ve jménu ne/tržního chování

Záměrně píšu rozhodování. Člověk, co trochu přemýšlí a dá si dvě a dvě dohromady, bude zvažovat toto:
– kupní síla na nákup některých aktiv nebo i surovin se zvyšuje o desítky % ročně a je otázkou času, kdy se to přesune i do spotřebního zboží, což se začíná dít
– co bude tento běžný člověk dělat se svojí energií, kapitálem, kterou nějakým způsobem těžce nastřádal za léta, aby se měl v budoucnu lépe

Investice vs konzum

V zásadě má dvě možnosti, buď je investovat a ideální rozložit riziko nebo je zkonzumovat. Nekteré věci, na které bychom mohli pohlížet jako na konzumní zboží, pasivum nebo jen něco, co nám spíše materiálně bere může mít pro někoho naopak nějakou osobní hodnotu, např. vzdělání, ale i vlastní bydlení.

Záměrně nepíšu jen o nemovitostech, protože tento trh dnes nelze oddělit a pohlížet na něj separátně, a dnes to platí více, než kdy jindy.

Nikdy v historii totiž nebylo zainteresováno tolik dluhu v aktivech napříč celým spektrem. Část dluhu se sem dováží, protože nemáme ekonomicky dominantní postavení a to ani jako Evropa. Část dluhu si zde vytváříme sami, buď přímo jako lidé nebo firmy a část na nás přenáší stát ve formě inflace.

 

Velký hráč na trhu?

A tady vstupuje pro mě na trh nejdůležitější hráč a to nejsou ani samotní lidé, kteří by měli určovat nabídku a poptávku, ani stát, ale centrální banky, které jsou nebo by měly být zodpovědné za měnovou stabilitu.

Můžeme se ptát, jak velká část poptávky po rezidenčním bydlení je díky výhodám této moderní monetární teorie našeho centrálního bankovnictví a jak ovlivňuje cenu.

Kupující

Rozdělíme si kupující do několika kategorií:

„hypotékáři“

Hypotéky, tam je to jasné, to jsou nové kačky v oběhu. Spadají jsem i investoři, kteří se ještě vezou na této vlně, kupují jako fyzické osoby a využívají tuto páku. Jsou o něco blíže těmto „penězům“.

kupci s hotovostí

Dosti záleží, odkud hotovost pochází. Pokud jí člověk získal prodejem jiných aktiv, do kterých se ukládá hodnota, do akcií, nemovitostí, zejména na západě, pak je v tomto koloběhu zainteresován také. Federální centrální banka je velice citlivá na kolísání tohoto trhu a vyhlazuje jakékoliv korekce a sama podporuje růst. Pokud jí získal díky vyšším tržbám v podnikání, kde byla uměle vyvolána větší poptávka po jeho zboží, je to jen další nepřímý vliv tohoto působení. Nejpozději se takováto reakce dostane k zaměstnanci, pokud si sám nevyjedná lepší plat.
Předpokládejme ale, že jsou tu také lidí, kteří si našetřili prací nebo podnikáním, něco podědili nebo dostali darem.

investiční skupiny

Další samostatnou kategorií bych navzal investiční skupiny, kvalifikované investory, fondy nebo tzv. REIT, daly by se sem zařadit i různí zahraniční investoři, penzijní fondy apod.

Abych se v tom všem nezamotal, tak toto laborování ohledně dluhu a celá pointa je o tom, že si momentálně podle mě jako společnost nemůžeme dovolit pokles aktiv, ani nemovitostí, protože by to znamenalo insolvence společností i lidí, menší zaměstnanost a tato spirála by zrovna nepomohla s již tak nalomenými přijmy jednotlivých států a zasáhlo by to společnost tak silně, že se musela překopat od základů.

Jak z toho ven?

Tato dříve zmíněná moderní monetární teorie tedy počítá s „proinvestováním“ se z těchto tendencí a bude se za každou cenu snažit přerůst výdaje spojené s dluhem.

Situace v ČR

V České republice máme několik protichůdných argumentů.

•  naše centrální banka sice zvyšuje úrokové sazby(navzdory jiným centrálním bankám), což by mělo vše trochu ochladit a zpomalit.

• Produkty a služby v exportu dělají údajně až 78% na HDP. Jsme malá země závislá v mnoha ohledech a proto to není samospásné, zbrzdí to náš růst.

•  nejsme uzavřená země, může sem tedy plynout i zahraniční více či méně spekulativní kapitál, a nakupovat zboží, služby nebo třeba nemovitosti za levnější „peníze“, včetně držení produktů v CZK, což by jí mělo posílit

•  nemusí se to zdát, ale díky této politice se zvýšily mnoha lidem úspory, a to v ne malém množství

• hodně lidí má předschválené úvěry za výhodné sazby a bude je potřebovat využít, aby neplatili sankce

Paradigma ČR

ČR je navíc specifická v tom, že nemovitosti byly vždy více či méně stabilní, některé obzvlášť, třeba pozemky. Lidé si na to navykli a nejen to. Nejsou tolik zvyklí investovat do nefyzických aktiv, cenných papírů, kontraktů, nerozumí jim a nedůvěřují jim. Cihla je cihla, navíc si kde co udělají sami. Placení stříbrnými mincemi tu nezažili a Bitcoin je ponzi schéma pro děti.

Protože vše má nějakou setrvačnost, nečekám v nejbližší době něco přelomového, ale další pozvolný růst.

Co budu sledovat?

Další fází této moderní monetární teorie v případě problémů(jako může být např. energetická nebo surovinová krize) by měla být infuze „měny“ těm posledním příjemcům, obyčejným lidem a to ideálně přímo, ne přes komerční banky. Tzv. „helicopter money“.

U nás zatím těžko představitelné při efektivitě státního aparátu. V USA takové balíčky proběhly, ale efektivnější by to bylo bez prostředníka a tím by se dalo vše lépe regulovat. Je však možné, že by se vše během pár let navázalo přímo na digitální euro, které takové možnosti rychle vyvíjí a projednává se v jejím parlamentu třeba i nepodmíněný příjem.

Toto sociální schéma však vyvíjí ještě vyšší tlak na efektivní výkon ekonomiky a její růst. V době, když musíme řešit nadužívání omezených zdrojů je to velké téma.

Bude velice zajímavé vše sledovat, protože vývoj v příštích letech lze velice těžko odhadovat.